Vždycky jsem rád kreslil protože tužka je nástroj, který dokáže zachytit i ty nejjemnější pohyby ruky. A ačkoliv je to nástroj velmi jednoduchý, patří zároveň i k těm nejnáročnějším. Minimalisticky černobílý svět kresby, vám nic neodpustí a příběh, který chcete vyprávět, musí mít nosný a silný děj. V ničem vás neomezuje. Otevírá před vámi obrovský prostor, který může někoho děsit a jiného zase naopak přitahovat.
Vést jednoduchou a přesnou linku při portrétu či aktu nebo vytvářet velké hmotné plochy velkoformátových kreseb, to vše pro mne vždy bylo a stále je velké dobrodružství se značně nejistým koncem. Na rozdíl od barvy, která mnohé milosrdně skryje a dokáže rozptýlit vaší pozornost, kresba vždy nekompromisně odhalí, zda máte divákovi co říci.
Kresba je pro mě i přes všechna zmiňovaná rizika nepostradatelná právě tím, že mě vrací k podstatě; bílá plocha papíru, tužka a plastická guma. Je to cesta, jak s minimem dokázat maximum, cesta, která mě v dnešní době, nabízející velké množství technických prostředků, vrací vždycky zpátky ke kořenům. A nejen k mým kořenům; občas, když jsem stával v ateliéru před obrovskou, tři metry vysokou deskou, na které zářila obrovská bílá plocha bílého papíru, připadal jsem si jako člověk, který před desítkami tisíc let stál, podobně jako já teď, před velkou jeskynní stěnou, držel v ruce kus křídy a chystal se udělat první linku…vždy jsem si při tom vybavil povedenou Stingovu skladbu, nazvanou „I am walking in your footsteps“ ze jeho zapomenutého, ale skvělého alba Synchronicity.
Závěrem jen to, že soubor kreseb, nazvaný Big Drawings, jsem mohl realizovat jen díky velkoformátovému kartonu, který si Aleš nechal v šedesátých letech přivézt z papíren v Hostinném, který skladoval přes padesát let ve Středoklukách a který mi pak dal k dispozici. Když Aleš později moje kresby uviděl, řekl mi: “ Jsem rád, že jsem ti ten papír dal.“
To byla slova uznání, která mě těší dodnes.
As regards to drawing, I have always loved it for many reasons, but let me tell you about two of them.
You take a pencil in your hand, very simple and – in some way – very predictable tool and then you begin drawing. With only a pencil in your hand (sometimes in both hands :-), you may create clear shapes of objects of different surfaces, set various points of perspective to create 3D illusion and assemble those objects in the compositions arranged in compliance with your own system of rules.
With this simple and traditional tool, you can get the maximum out of the minimum which is what I like.
The second reason is the fact, that if you want to draw a line, you have to show you do have something to say. With a pencil, you cannot create blurred dreamy colourful areas of „something“ hoping that visitor will project his/her visions into this space. Pencil is very loyal but extremely demanding friend because pencil in your hands wants you to say:“yes or no“ – any other solution is not accepted 🙂
This gallery offers path-fork to the following galleries of drawings:
The first subfolder called „Big Drawings“ contains the drawings I created during my years at Academy. Without the generosity of Ales who gave me a role (250 cm of width) of large-sized special drawing paper made in the 60s, I would have never been able to make those drawings. I added several photos of these drawings in the time of their creation to give you a picture about its real size. I took these photos in our studio.
These documentary photos might give you an idea of the drawings´ real size and of the atmosphere of their creation
The second gallery called „Nudes“ contains small and middle-sized sketches of female and male nudes on paper. Some of the studies were intended to be „follow-copy“ for dry-point graphic art.
The third gallery called „Portraits“ contains a few pencil, oil pastel and charcoal portraits and were again intended to be „follow-copies“ for paintings.
